Ukázky
Agent JFK 2: Není krve bez ohně (audioukázka)
Již za měsíc 19. dubna má vyjít audiokniha Agent JFK č.2 - Není krve bez ohně. Audioukázku si můžete přehrát už dnes, je zveřejněna na YouTubovém kanále nakladatelství audioknih Walker & Volf. Lze přehrát i v článku.
Audiokniha Věk mloků se slevou + audioukázka
Agent JFK Věk mloků audiokniha pro uživatele iDNES Premium s 40% slevou.
https://www.idnes.cz/premium/sluzby/agent-jfk-audiokniha-sleva-40.A240105_100302_premium-sluzby_majo
Audioukázka z kanálu Timpanum na YouTube v článku:
Agent JFK 1 Pašerák, audiokniha - ukázka
Dnes nakladatelství Walker & Volf vydalo audioknihu Agent JFK - Pašerák. První kapitolu, jako ukázku si můžete poslechnout na YouTube Walker & Volf:
https://youtu.be/ZVLe0i9ZYo8?si=wgcIz0TzwaqNe0MB
Audioknihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství Walker & Volf:
https://www.walkeravolf.cz/agent-jfk-1-paserak/
Jeruzalemský masakr - audiokniha (ukázka)
Audioknihu Jeruzalemský masakr - Agent JFK 10, autora Ondřeje Neffa vydalo Tympanum audioknihy.
Ukázka z YouTube:
Agent s cejchem smrti (X-Hawk 4) - ukázka
Hrabě X-Hawk zaměstnává spoustu nebezpečných mužů neštítících se žádné práce. Jsou tvrdí, bez morálky, empatie, krutí zabijáci. Někdy však pozapomenou, že jejich zaměstnavatel je ještě horší než oni sami, a pokusí se ho podvést. Zběhnou z jeho služeb, často s hrstí zlata, které jim má zabezpečit spokojený život až do smrti, jindy s krásnou ženou a hrstí zlata. Hrabě si nemůže dovolit nechat je jít jen tak. Proto jsou tu ještě jiní muži. Tvrdí, krutí a současně chytří. Zabijáci zběhlých zabijáků. Jako je Vic a já.
Válka světů (X-Hawk 3) - ukázka
NA POBŘEŽÍ Ještě stále jsem měl nos plný pachu strojního oleje, výfukových plynů a ostrého chemického koktejlu, ale najednou jsem byl venku, za interdimenzionální branou. Kola náklaďáku se zakousla do sypkého povrchu, instinktivně jsem jemně přidal plyn, vyhnul se řadě balvanů a směřoval víc do svahu, k násypu, za nímž jsem tušil silnici. Slyšel jsem příboj vln, skřek racků a vzduch měl chladivou příchuť. Chaos vojenského skladiště, ze kterého jsem před pár sekundami vyjížděl se svou nečekanou odměnou, vystřídalo opuštěné mořské pobřeží.1 Ještě víc jsem přidal plyn, celý stroj se zdánlivě zvedl na zadní, okamžik jsem viděl jen nebe, pak se přední náprava přehoupla přes násyp, vyjel jsem na silnici. Zastavil jsem pravými koly stále ve štěrkovišti, přeřadil na neutrál, zatáhl brzdu, nechal motor běžet a vystoupil.
KONEC PROJEKTU GOTTESKÄMPFER (JFK40) - ukázka
Poslední židle se s třísknutím rozletěla na kusy a Hornbull zůstal stát osamocený uprostřed změti trosek, které ještě před chvílí byly hospodou, jednou z mnoha, které tu noc Hornbull v New Orleans navštívil. Mohutný jako bizoní vůdce stáda a stejně jako tomu mohutnému zvířeti i jemu hrály svaly na těle tak, že by podle něj mohli učit anatomii na univerzitě. Lehce zadýchaný si s mírným zájmem prohlížel odřené klouby na rukou. Vztek, který se v něm nahromadil a pomalu jej natlakoval jako pára kotel zaoceánského parníku, z něj vyprchává, uvolněný rvačkou, při níž ztloukl na jednu hromadu tři muže ozbrojené noži a obušky a později jen židlemi holýma rukama. Nepoužil žádnou ze zápasnických fint, jen prostou a brutální sílu a rychlost svých paží a celého těla. Teď tu leželi uprostřed zbytků stolů, židlí a ostatního vybavení hospody a jediným jejich životním projevem byl občasný bolestný sten. „Díky, že jste se mě zastal,“ špitl malý muž za Hornbullem. „Opravdu neměli pravdu, já jsem hrál poctivě. Věřte mi, opravdu.“ Jeho drobná postava kontrastovala s Hornbullovou mohutností.
Smrt v záři neonů (JFK39) - ukázka
Ostrý hrot trnu pronikl tenkou látkou, poranil pravou paži Johna Kováře a hedvábí se zbarvilo krví do ruda. JFK zasyčel, spolkl kletbu deroucí se na jazyk a odstrčil ostnatou větev. Na vlastní kůži se přesvědčil, že luxusní košile se zpevněnou náprsenkou, zažehleným límečkem a zlatými knoflíčky na dvojitých francouzských manžetách není vhodný oděvní doplněk do křovinatého porostu. Snažil se držet krok s Hucklem na klikaté stezce podél břehu jednoho z mnoha slepých ramen Mississippi, ale v nových lakýrkách, které nebyly stvořené na chůzi v terénu, to byl obtížný úkol. Musel ve spěchu opustit slavnostní firemní banket pořádaný Durandem, když mu tenhle bystrý kluk předal důležitou zprávu, že našel Erzulii, jednu ze dvou ztracených lodí společnosti Durand a spol.
Město mrtvých 2 (JFK 38) - ukázka
Marlowe pečlivě uhasil svou první ranní cigaretu a nedopalek zastrčil do štěrbiny mezi dvěma kameny. „Přemýšlím, jestli se vám mám divit, nebo vás chápat. Myslím tím odjíždět od takové ženské,“ pronesl směrem k Hornbullovi a nechal ho, ať si jeho větu vyloží po svém. John se chtěl začít vyptávat, kde je zbytek posádky, ale v tu chvíli se v otevřené bráně objevil muž. V první chvíli si myslel, že je to Čára, ale byl jen tak vysoký. Byl celý tvořen dlouhými svislými liniemi, které ještě zdůrazňovaly dlouhé třásně na jeho loveckých kalhotách. A také puška, delší, než bylo obvyklé. JFK doufal, že to není stará ručnice bez vývrtu, obdoba Brown Mary. Na rameni muž nesl deku stočenou do válce. Pokud měl ještě nějaké další vybavení, bylo skryto v ní. Nebo v kapsách jeho dlouhého kabátu, který mu sahal těsně nad kolena. Muž před ně předstoupil, beze spěchu si jednoho po druhém prohlédl a pak se otočil k Hornbullovi. Byl ještě o půl hlavy vyšší než on.
Město mrtvých I. (JFK37) - ukázka
John Francis Kovář vystoupil z drožky, zaplatil kočímu a k jízdnému přidal čtvrťák spropitného. V dalším okamžiku měl chuť muže chytit za kabát a donutit ho, aby ho zavezl na správné místo. Nacházel se před domem (či spíš luxusní rezidencí) ze žuly, leštěného mramoru a skla. Dělníci právě dokončovali poslední stavební práce, bezprostřední okolí stavby bylo stále ještě neupravené, ale na jednom konci úzkého pruhu půdy oddělujícího budovu od ulice se už činili zahradníci. Majitel zjevně vykoupil i část okolních pozemků a použil je k oddělení od okolní zástavby. Průhledy mezi budovami se leskla široká hladina Mississippi, viděl, že další intenzivní stavební práce probíhají na břehu. K budově zjevně patřil i nově budovaný přístav. Tedy nejen honosné sídlo, ale i praktický přínos pro obchod. To JFK nakonec přesvědčilo, že se kočí nespletl, že je tu správně. A i kdyby ne, bylo pozdě, protože vysoká kola drožky už rachotila na dlažbě.
Úryvek z JFK 28 - Na vlastní pěst
Protože se termín vydání JFK 28 - Na vlastní pěst nezadržitelně blíží a chceme vás patřičně navnadit, máme tu úryvek z jejího textu. Příznivce potěší, že se jedná o poměrně velkorysý kus textu a snad neprozradím příliš, když prásknu, že jde o úplný začátek knihy. Prostě prvních pár stran. Jediné před čím musím důrazně varovat, jsou abstinenční příznaky po přečtení. Nekompromisně budete chtít víc, ale nezbyde než čekat až do 15.10.