Recenze: JFK19 - Odplata 1 - Země prokletých

Prásk! Dveře se rozlétly a obélník světla vyplnila temná postava, shrbená, s levým ramenem skloněným. Místo tváře se jí zrcadlila hladká lesklá plocha odrážející můj obličej, dala li se ta zbídačená věc tak nazvat.

      "Tak co Petře, pomohla trocha odpočinku tvé paměti? Nebo budeme pokračovat!"

      "Ne, jen to ne! Řeknu všechno co vím! Prosím!" zděšeně křičím, jako podsvinče, které se dívá na řezníkův nůž.

      "Tak, k věci. Kdo to napsal!" hodila přede mě knihu s nádherně temnou ilustrací od Tomáše 'Sketchbooka', která k jejímu obsahu sedne naprosto skvěle. Zařadil bych ji tak do top 5 JFK obálek, přesné místo si určit netroufám.

      "Hlávka, Jan Hlávka!" nemůžu si pomoct. Popohání mě nesnesitelný strach z další bolesti.

      "Zajímavé, víš proč se ptám? Je to jedna z nejlepších agenturních zpráv, kterou jsem četla, člověk by řekl, že potom, co jsi se tam o mě dočetl mi dá Agentura pokoj a oni ne, pošlou mi sem dalšího obětního beránka!"

      Má pravdu, proč tady vlastně jsem? Možná abych se přesvědčil jestli Hlávka nepřeháněl, jestli to tak fakt bylo, kdo ví? Každopádně je to jeden z nejlepších dílů. JFK se, pořád ještě v ilegalitě vrací do Agentury jako naprostý nováček, ale s vyšším cílem, který není na začátku knížky vůbec zřejmý a ani JFK ani Bytewská, jediní zasvědcení (Dalo by se říct že trestuhodně málo) nemají vůbec jasno v tom, jestli vybrali dobře nebo špatně. Ovšem, vybírejte, když máte jen jednu možnost.  JFK se zůčastní tajné mise ve světě, který je velice podobný peklu ( jen v pekle je teplo a jdou po vás pouze čerti ), aby hned na začátku skončil sám jako kůl v plotě a postupně odhalil cosi shnilého...

      "Oni mě neposlali, já dokonce nejsem ani z Agentury."

      "A to ti jako mám věřit, že by sem někdo jiný lezl dobrovolně!"

      "Je to tak, to ten Hlávka, chtěl sem ho tak nějak zhodnotit, recenzi na fan-stránky a tak."

      "To byla největší blbost tvého života! Moji lidé tě potřebují, bohužel, v recyklovaném stavu. Teď jde jen o to, jestli tě to bude bolet, nebo ne. Tak povídej, jak se ti to četlo, ty recenzente!"
 
      "Na příběhu i prostředí se Hlávka vyřádil měrou vrchovatou, jak už si u něj pomalu začínáme zvykat. Svět je tak temný, že by si příběh zasloužíl tisknout bíle na černém papíře, všude se potulují zmutované bestie a světlo bys pohledal, prostě bomba.
     
Postavy jsou opět hodně lidské a vyváženě zlé i hodné, X-hawk je konečně záporák, jak má být a hlavně má docela velký prostor, vyloženě zlé postavy tu člověk nepotká a to ani ve vládkyni temného světa, která prostě dělá svým specifickým způsobem to co musí. JFK se pak díky množství zranění pohybuje na samé hranici své smrtelnosti (T1000 už by asi natáhl bačkory) a dokonce ji jednou i překročí. Časem se z něj asi stane jen o trochu slabší Patejl, možná i něco drsnějšího, ale ona by s hrdinou, který by pořád omdlíval či umíral nebyla taková zábava.    
     
Dokonce ani nevadí, že jde o první díl dvojdílu, protože je rozumně ukončený a tak se dá číst i mimo sérii - to je podlě mě klíčová záležitost k nabírání nových čtenářů takže za mě plus k dobru. Zkrátka Hlávka opět podal nadstadardní výkon v rámci série a standardní vrámci své osoby, za to mu patří dík."
     
"Ještě nějaká poslední slova?"
    
 "Dík."
    
 "Dobře, zab ho!"
   
  "Néé, počkej, to nebyla poslední slova!"
    
 "No tak ale honem, nemám na tebe celý den!"
    
 "Pět z pěti nebo deset z deseti, to je fuk, já tomu prostě nemám co vytknout. Snad jen budoucí čtenáře, kteří místo aby drželi v ruce JFK číslo 19 čtou tuhle recenzi. Styďte se!"
 
 "Můžeš," kývl jsem na poskoka stojícího v koutě.
     
"Swist!"
     
"Mlask!"
     
"Hoď ho do kádě!"